Jdi na obsah Jdi na menu

Český strakatý pes

Český strakatý pes

Velice pěkný článek napsán za pomoci zkušených chovatelů,

cspcsp.pngproto jsou uváděné věci o strakáčích mnohem reálnější než např.v různých encyklopedíích, kde plno psanýc věcí zcela neplatí a díky nimž se

 pak mnoho nových páníčků nestačí divit co že si to přinesli domů :)

Český strakatý pes - zvířecí společník s pohnutým osudem

 

Navzdory smutnému původu svého plemene jsou strakáči veselí a živí společníci, kteří se dobře hodí do rodin s dětmi. Vyžadují ale hodně pozornosti a společných aktivit se svými dvounohými druhy.

 

 

 Český strakatý pes, nebo jak mu chovatelé říkají strakáč, je plemeno s poměrně krátkou, ale pohnutou historií. Vzniklo totiž proto, aby nasazovalo své zdraví a život pro zdraví a život člověka.
 

Plemeno bylo vyšlechtěno v padesátých letech 20. století známým českým kynologem Františkem Horákem pod názvem Horákův laboratorní pes. Původní název plemene jasně hovoří, za jakým účelem původně plemeno vzniklo.

Z dnešního hlediska ne úplně přijatelné, ale v tehdejší době zcela normální, bylo testovat léčiva a různé látky mimo jiné na psech. A protože se používali psi různých plemen a kříženci, rozhodl se Horák vyšlechtit plemeno, které by tak při testech dávalo co nejvíce srovnatelné výsledky.

Až do počátku 80. let 20. století probíhal chov výhradně pro účely pokusů v Československé akademii věd. Poté bylo plemeno zaregistrováno pod názvem Český strakatý pes a posledních pár psů se dostalo do rukou běžných chovatelů. A od té doby se strakáči chovají výhradně jako parťáci člověka.

Kdo ano a kdo ne

Strakáči jsou psi středního vzrůstu a jsou plní energie a elánu. Je to univerzální plemeno, vhodné pro aktivní lidi. Dají se s ním provozovat prakticky všechny kynologické sporty, i když se od něj nedají očekávat nějaké špičkové výkony, výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo.

Jsou to psi společenští, kteří jsou oddaní své smečce-rodině a potřebují její přítomnost. Proto se nehodí k časově velmi vytíženým lidem, kdy pes tráví většinu dne sám na zahradě nebo v kotci.

 

Strakáči jsou temperamentní psi. Potřebují se proto každý den pořádně vyběhat, ideálně s dalšími psy.

 

„Strakáč je šťastný, když může něco podnikat se svými lidmi a je celkem jedno, co to je. Pokud na něj není dostatek času, důslednost ve výchově a správná socializace, může být problémový,“ říká MVDr. Lea Pletichová Wildnerová ze Spolku českého strakatého psa.

Problémem se může stát i to, že noví majitelé strakáče nejsou zcela připraveni na jeho temperament, což může být komplikací třeba v případě, když jsou v rodině malé děti.

Kde koupit a neprohloupit

Stejně jako u všech ostatních psích plemen, i u strakáčů je pořizování psa bez průkazu původu hodně velkým rizikem.

„Strakáče si pořizujte jedině z nějaké registrované chovatelské stanice s průkazem původu,“ zdůrazňuje chovatelka a členka Klubu chovatelů málopočetných plemen psů Katka Milbachová.

„U takzvaných bezpapírových psů je obrovské riziko, že rodiče jsou si příliš příbuzní, nebo nesou nějakou genetickou zátěž, zejména epilepsii,“ varuje.

 

Štěňátka strakáčů jsou velice roztomilá, brzy ale budou potřebovat spoustu pozornosti, a to celé rodiny.

 

Chov strakáčů je přísně řízený, aby se co nejvíc potlačily dědičné choroby, dané úzkou příbuzenskou plemenitbou v minulosti. Chovatelé využívají pro chov pouze zvířata, která prošla přísnými testy zdravotními, ale i povahovými.

Registrované chovatelské stanice si každý snadno najde na webových stránkách Spolku českých strakáčů. Protože je to stále plemeno málopočetné, chovatelé a majitelé se většinou mezi sebou znají, a tak mohou lépe poradit, kde štěně pořídit a kde s ním cvičit.

Výcvik je důležitý

Výchova strakáčů, stejně jako u každého jiného plemene, začíná už odmalička, dá se říci od narození. První lekce socializace dostane štěně u své matky a chovatele. Další už je na novém majiteli.

„Vychovávat strakáče je třeba hned, jak si ho přinesete domů. Je nutné jej správně socializovat, vysvětlit mu, co je a není žádoucí. Strakáč je velmi chytrý, chápe rychle, stejně tak i rychle může vymýšlet různé lotroviny. Důležitá je důslednost a laskavost,“ vysvětluje Lea Pletichová Wildnerová.

Vzhledem k tomu, že nebyl šlechtěn jako pes pracovní, nesnáší strakáč stále se opakující dril. Motivace a pochvala, to jsou hlavní a nejúčinnější podněty při výcviku, i když samozřejmě někdy musí přijít i trest. Zkušený trenér majiteli pomůže při prvních krocích a povede ho i dále.

 

K časné výchově a základnímu výcviku slouží psí školky, které jsou pro strakáče velice vhodné. Výchova a výcvik nejsou nijak extrémně náročné, musí se s nimi ale začít včas.

I strakáč potřebuje péči

Přestože jde o plemeno poměrně nenáročné, i tito psi potřebují pravidelnou péči. Srst mají samočisticí, běžné nečistoty se jich tedy nedrží. Ale když mění srst a línají, je třeba je vyčesat. U strakáčů s delší srstí je třeba přece jen samočisticí schopnosti srsti trochu pomoci kartáčem, protože se v ní nečistoty snadněji udrží, případně zamotají.

Vzhledem k tomu, že strakáči mají převislé uši, jejich občasná kontrola a případné vyčištění není na škodu. Pokud jde o zdraví, jsou na tom strakáči poměrně dobře. „Vzhledem ke svému dřívějšímu osudu laboratorního psa je u něho možný výskyt epilepsie. Ale díky řízenému chovu se ji daří držet na uzdě a myslím, že se nevyskytuje nikterak častěji než u jiných plemen. Plemeno bylo šlechtěno i tak, aby mělo méně zubů v porovnání s ostatními rasami. To psům ale nevadí a nikterak je to neomezuje v životě,” upozorňuje Lea Pletichová Wildnerová.

U celé populace tohoto psa se samozřejmě přísně hlídá dysplazie kyčelních kloubů a luxace čéšky. I přesto, že strakáči jsou psi lehcí a fyzicky jim nevadí ani vyšší stupeň dysplazie, jsou jedinci se střední a těžkou dysplazií z chovu důsledně vyřazováni.

Psi, děti a samota

Český strakatý pes je prima parťák do rodiny. Ale i on potřebuje více než jen krmení a mazlení.

„Strakáči jsou aktivní, společenské a temperamentní plemeno, takže se musí denně vyběhat nejlépe s dalšími psy. Je třeba jim zaměstnat hlavu například výcvikem, sportem, hrami doma nebo na zahradě, nebo jen procházkami parkem se spoustou pachů,“ vysvětluje Katka Milbachová.

 

Strakáči jsou inteligentní šikovní psi, kteří se hodí prakticky pro jakýkoli kynologický sport. Nejsou sice předurčeni pro špičkové výkony v žádném z nich, ale výjimky se samozřejmě mezi nimi najdou.

 

Vzhledem k temperamentu je třeba pořízení psa dobře zvážit hlavně v rodině s malými dětmi. Malé štěňátko je roztomilé, ale už v několika měsících věku dokonale zaměstná celou rodinu, a tak je nutné čas dělit mezi psa a dítě. Jinak je strakáč plemeno, které nemá s dětmi problémy. Vzhledem ke své velikosti je vhodný i pro větší děti, které s ním mohou cvičit a sportovat.

Český strakatý pes je nerad sám, pokud s ním majitel nebude 24 hodin denně, je třeba ho na občasnou samotu zvykat už odmalička. Problémem, zvlášť na vycházkách, může být lovecký pud. S ním je to sázka do loterie, zhruba čtvrtina populace strakáčů ho sice postrádá, ale ostatní ho mají více či méně silně vyvinutý. I na to je třeba před pořízením štěněte myslet.

Lovecký pud velké procento strakatých psů ztratilo, ovšem u některých se stále projevuje, a to v plné síle.

 

Český strakatý pes je zvíře s vlastním názorem, ale správnou výchovou a vedením se z něj stane výborný parťák a kamarád do nepohody.

„Kdybych to měla shrnout, je strakáč přátelský ke všemu živému, snadno cvičitelný, spokojený v bytě na gauči, vhodný pro začátečníky a k dětem, temperamentní, vhodný na většinu psích aktivit, ale i dobrý hlídač. Prostě ideální rodinný pes do dnešní doby. Ovšem za předpokladu, že máte dostatek volného času a chuť se svému chlupáčovi věnovat,“ uzavírá Katka Milbachová.

čerpáno z novinky.cz